Dálnopis T100

Dálnopis je zařízení pro přenos textu po elektrické lince, tedy jakýsi předchůdce e-mailu nebo SMS. Pracuje na čistě mechanickém principu, jedinými elektrickými součástmi je motor pro jeho pohon, elektromagnet a reléové zařízení pro připojení na linku. Spojení probíhalo tak, že obsluha vytočila číslo druhé stanice, která byla vybavena stejným přístrojem. Po provedení spojení bylo možno psát na klávesnici a stroj na druhém konci linky psaný text tisknul na papír. Aby bylo placené spojení co nejvíce zkráceno, bylo možno si text předem vyděrovat na děrnou pásku a text následně z této pásky odeslat pomocí čtečky. Dálnopisy se také používaly jako terminály pro práci se sálovými počítači, pomocí klávesnice se počítači odesílala vstupní data a zpracované výsledky z počítače se pak poslaly zpět na dálnopis k vytištění.

Systém byl vyvinut v Německu ve 30. letech 20. stol. Zařízení pracuje na principu sériového pětibitového digitálního přenosu. Mechanicky je sériový přenos dekódován na paralelní, výstup se odesílá na vnitřní paralelní pětibitovou sběrnici (pět výsuvných lišt), jejíž poloha ovlivňuje to, jaký znak se vytiskne. Protože pětibitový přenos nabízí jen 32 možných kombinací, což nestačí pro přenos celé abecedy, číslic a interpunkčních znaků, je stroj vybaven dvěma znakovými sadami, jejichž přepínání ovládají řídicí znaky. Na začátku přenosu tedy bylo nutno zadat, zda chceme psát text nebo číslice, jinak by druhý stroj mohl tisknout nesmysly. Děrná páska obsahuje na každém řádku pět pozic, ve kterých je uložena bitová kombinace daného znaku

Zařízení dálnopisu bylo velmi mechanicky složité a vyžadovalo pečlivou údržbu. Dálnopis byl tak hlučný, že pro něj v podnicích bývala vyčleněná samostatná místnost se zvukovou izolací. Od 70. let byl v rozvinutých zemích vytlačován daleko praktičtější elektronickou digitální technikou, ale vzhledem ke značné zaostalosti digitální elektroniky v Československu se beznadějně zastaralé mechanické dálnopisy ve Zbrojovce vyráběly až do konce 80. let. Například na železnici se místy používaly až do 21. století. Definitivně byl provoz dálnopisné sítě v ČR ukončen v roce 2008.