Zářivka

Zářivka je nízkotlaká rtuťová výbojka pro osvětlovací účely. Na koncích jsou žhavicí vlákna jako elektrody. Z rozžhavených vláken vylétají elektrony, které se při své cestě trubicí srážejí s atomy rtuťových par. Ty vyzařují získanou energii ve formě ultrafialového záření. To je luminoforem na stěně trubice převáděno na viditelné světlo. Oproti jiným zdrojům světla mají zářivky velmi dobrou účinnost a je možné složením luminoforu měnit barvu světla. Zářivky byly vyvinuty ve 30. letech v USA a od konce 40. let se začaly ve velké míře používat. U nás se vyráběly od roku 1949, zpočátku zejména pro osvětlení železničních vozů.